Nový domov

Po náročné cestě jsme byli konečně na místě. Najednou jsem byla vystrašená a nesvá. Když utichl motor, zvědavě jsem se zaposlouchala. Bylo slyšet šplouchání vody a hlasitý dívčí smích. Vystoupila jsem a přede mnou stál velký dům zalitý sluncem, kvetoucí zahrada, houpačka a dvě krásná rozpustilá děvčátka, která se ke mně hned rozeběhla. Větší holčička, na kterou maminka volala Helenko, mě začala hned hladit. Protože jsem jí neznala, trochu jsem se lekla a moc se mi to nelíbilo. A to ne, protože jsem lama. Takhle se poleká každé zvířátko, když k němu nečekaně přiběhnete.

Jednou u nás na statku kůň dokonce kopnul jednoho pána. Přišel tak, že ho koník Toník neviděl, a bez okolků ho poplácal. Toník ho nechtěl kopnout a poplácání se mu obvykle líbí. Ale strašně se lekl, protože to nečekal.

Menší holčička přiběhla o chvilku později, protože běhat ještě moc neuměla. Zvídavě se na mě podívala, a schovala se za maminku. Asi se mě bála víc, než já jí. Tuto chvíli nejistoty přerušil až tatínek Standa, který mě přivezl, a celé rodině mě představil. Také hned nadšeně vysvětloval, co mé jméno Clara znamená. Prý to je latinsky jasná a zářivá a španělsky „Claro qeu sí“ znamená „Tak určitě“. To je opravdu pobavilo.

Tatínek má totiž moc rád cizí jazyky, učí je děti ve škole a kromě toho je i velký muzikant. I maminka Magda je hudebnice. A než se narodila Hedvička, i ona učila děti. Ale ještě ty maličké, ve školce. A koho teď napadlo, že ta malá holčička, co neuměla běhat se jmenuje Hedvika, tak má pravdu. A kdo četl pozorně, tak už dobře ví, že její starší sestra se jmenuje Helenka. Heli a Hedvi sice děti neučí, za to své rodiče školí dokonale. A to hlavně v bdělosti a ostražitosti. Ale jejich povedené kousky, jsou na jiné vyprávění.

Po seznámení s rodinou jsme společně šli na zahradu, kde byl pro mě připravený výběh s malou stájí a spoustou dobrůtek. Dodala jsem si odvahy, pomalu vstoupila dovnitř a rozhlédla se. Před sebou jsem měla krásný výhled na potůček a malou louku. Bylo mi dobře. Díky srdečnému přivítání celé rodiny jsem si už byla jistá, že jsem dorazila na místo, kde se mi bude líbit a budou mě mít rádi. A i přes všechny mé obavy a první leknutí bylo vše v naprostém v pořádku. Nejste lamy, když máte z něčeho strach. Ale důležité je ten strach překonat a dát novým věcem šanci.

Sluchové pexeso

Smyslem hry je najít co nejvíce dvojic, které mají stejný zvuk.

Mladší děti (1+) hledání dvojic ještě neocení, ale různé zvuky je budou bavit.

Popis:

Hru je možné hrát dvěma způsoby.

1) Tento jednodušší způsob je pro jednoho hráče. Je vhodný pro mladší děti a pro první setkání s hrou.

Vybereme si jedno vajíčko, zatřeseme s ním a zjistíme, jak zní. Po té se k němu snažíme najít stejným způsobem dvojici. Zkoušíme, jaký zvuk vydávají ostatní vajíčka, dokud nenajdeme to se stejným zvukem. Tímto způsobem pokračujeme, dokud nenajdeme všechny dvojice.

2) Tento způsob je vhodný pro 1–3 hráče a hrajeme ho, jako klasické pexeso.

Vybereme si dvě vajíčka, zatřeseme s každým zvlášť a zjistíme, jaký mají zvuk. Pokud mají zvuk stejný, dáme je stranou a pokračujeme v hledání dalších dvojic. Pokud se zvuky liší, dáme je zpět na své místo a hraje druhý hráč (v případě jednoho hráče – zkusíme jinou dvojici). Tímto způsobem pokračujeme, dokud nenajdeme všechny dvojice.

Příprava:

  • Připravte si sudý počet pouzder od kinder vajíček, plato na vejce a drobné předměty.
  • Naplňte drobnými předměty vajíčka tak, aby vždy dvě vajíčka měla totožný obsah.
  • Uložte vajíčka do plata od vajec, tak aby dvojice nebyly vedle sebe.

Typy na drobné předměty:

  • Rýže
  • Čočka
  • Mák
  • Fazole/hrách
  • Těstoviny
  • Oříšky
  • Sůl/písek
  • Kamínky
  • Knoflíky
  • Korálky
  • Kancelářská svorka
  • Matička
  • Šroubek
  • Těsnění
  • Párátka/špejle
  • Rolničky
  • Kousky alobalu
  • Víčko od kapek
  • Skořápky od vajíček
  • Nic

Tipy pro přípravu:

  • Pokud do výroby zapojíte i děti, snížíte nebo zamezíte pozdějším pokusům o otevírání vajíček a zkoumání jejich obsahu.
  • Zejména při výrobě spolu s dětmi je potřeba mít předem promyšlené čím vajíčka budeme plnit, popřípadě mít obsah již připravený.
  • Starší děti (4+) mohou již samostatně vymýšlet, čím vajíčka naplní.
  • Je velmi důležité, aby se zvuky výrazně lišily (zejména u hry pro mladší děti). Pozor dejte u použití materiálů s podobnými zvukovými vlastnostmi (např. rýže a čočka). Odlišnosti je možné dosáhnout různým množstvím obsahu (např. hodně čočky, málo rýže).
  • Pro přesnost u sypkých materiálů doporučuji používat odměrku nebo lžičku, aby bylo množství obsahu stejné (díky tomu bude stejný i zvuk).
  • Pro výrobu můžete použít i jiné obaly než od kinder vajíček (např. od zápalek, vitamínů nebo šumivých tablet).
  • Pokud hru chcete zjednodušit, rozlište barevně dvojice s podobným zvukem (obrázek A) nebo všechny dvojice (obrázek B)
A (vlevo žlutá, vpravo oranžová)
B (nahoře žlutá, dole oranžová)

Tipy pro hru:

  • Dle věku a schopností dětí zvolte způsob hry, obsah a počet vajíček, popř. barevné rozlišení
  • Děti 3+ max. 5 párů, jednodušší způsob hry s velmi rozdílnými zvuky
  • Děti 4+ 5 párů a víc, možno hrát oběma způsoby
  • Při hře obtížnějším způsobem (klasické pexeso) je ideální zaměřit se na jedno vajíčko a hledat k němu druhé do páru (neodkrývat dvě úplně jiná)

Tipy pro mladší děti (1+):

  • Několik vajíček naplníme a zamícháme je mezi prázdná. Dítě se bude bavit zkoumáním, které vydávají zvuk a které ne. Můžete s ním vajíčka třídit na ty, která chrastí a nechrastí.
  • Pokud jste vyráběli pexeso pro starší dítě, zabaví se jím i to mladší. Baví se rozmanitými zvuky a ukládáním do plata od vajec.
  • S dětmi věku 1,5+ můžeme začít pomalu objevovat, že některá vajíčka mají stejný zvuk. Ale musí to být zvuk velmi odlišný a výrazný (např. nic, rýže, korálek)
  • S vajíčky si také můžete kutálet (díky různému obsahu se kutálí každé jinak)
  • Pokud se děti snaží vajíčka otevírat, oblepte je izolepou (aby nedošlo ke vdechnutí drobných předmětů)

Lovci pokladů

Smysl hry je hledání nápověd (nebo úkolů) a odměn. S pomocí organizátora nebo staršího sourozence se mohou zúčastnit i nejmenší děti.

Popis:

Každá nápověda dovede hráče k nápovědě nové. Může zároveň s každou nápovědou najít malou odměnu nebo celý „poklad“ až na konci hry.

NEBO

První nápověda hráče dovede k úkolu, za jehož splnění obdrží novou nápovědu. Pomocí nápověd bude hledat další úkoly, které ho postupně dovedou až k pokladu.

Příprava:

  • Napište si plán hry – kde budou schované nápovědy/úkoly
  • Na lístky papíru napište nebo namalujte symbol, kde se nápovědy/úkoly nachází
  • Lístky schovejte na vybraná místa

Příklad:

Nápověda (obrázek boty), v botě další nápověda (obrázek skříně), ve skříni další nápověda (obrázek postele), …

NEBO

Nápověda (obrázek boty), v botě úkol, po jeho splnění organizátor předá další nápovědu (obrázek skříně), ve skříni – úkol, po jehož splnění hráč dostane další nápovědu, …

Tipy pro přípravu:

  • Počet nápověd přizpůsobte věku dětí a schopnosti se soustředit/vydržet u aktivity (například 1,5 roku: 3-5 nápověd, 3 roky: 5-8 nápověd)
  • Pro mladší děti doporučuji nápovědu formou obrázku než organizátorem čtený text
  • Nejmenším dětem je třeba pomoci nebo je navést správným směrem (například obrázek boty: Kam dáváme boty? Kde máš boty? Kde je bota?)
  • Pokud si nejste jistí v kreslení, můžete si obrázek najít na internetu a vytisknout
  • Hráči mohou být z různých věkových skupin – každá věková skupina bude mít své úkoly nebo upravenou obtížnost, nápovědy mohou být stejné

Tipy pro úkoly:

  • Zvolte vhodnou kombinaci a náročnost aktivit vzhledem k věku dětí
  • Sportovní činnosti – zatočit se, povyskočit, udělat dřep, běžet od značky ke značce, proběhnout překážkovou dráhu
  • Hudební činnosti – zazpívat písničku, vytleskat jméno nebo oblíbené zvíře, zatleskat stejně jako organizátor
  • Všeobecné znalosti – najít a ukázat na konkrétní barvu, poznávání zvířat/jaké dělají zvuky, rozpoznávání čísel

Klaun

S Heli jsme pro Vás připravily šablonu a návod, jak si vyrobit dvě varianty tohoto klauna. Je kreslený nebo z různých materiálů.


Dle dovedností a věku dětí zvolte obtížnost a rozsah příprav, zejména pro práci s nůžkami.  Helence je 3,5 roku a vše jí maminka předem vystřihla, protože by to sama ještě nezvládla.

Varianta A

Varianta B

Věk: 3+

Pomůcky: vytištěná šablona (zdarma ke stažení), nůžky, lepidlo, čtvrtka, fixy/pastelky, kousky příze

Věk: 3+

Pomůcky: vytištěná šablona (zdarma ke stažení), nůžky, lepidlo, čtvrtka, fixy/pastelky, kousky příze, barevné papíry nebo zbytky látek, knoflíky

Příprava: vytisknout šablonu

Příprava: vytisknout šablonu, vystřihnout z ní tvary, obkreslit je na barevné papíry či kousky látek a ty vystřihnout

Postup:

  1. Doporučuji vytištěnou šablonu nejprve vybarvit a až poté vystřihnout na jednotlivé části.
  2. Když máte všechny části připravené, poskládejte si klauna na čtvrtku a pak teprve lepte.
  3. První přilepte hlavu, potom tričko a kalhoty, které nelepte až do krajů, abyste mohli vsunout ruce a boty.
  4. Jako další nalepte ústa. Umístěte je hodně nízko, aby se na obličej vešel i nos a oči.
  5. Nakonec nalepte vlasy, čepici, šle a knoflíky.

Postup:

  1. Vytištěnou šablonu si vystřihněte, obkreslete jednotlivé části na barevný papír či látku a vystřihněte.
  2. Když máte všechny části připravené, poskládejte si klauna na čtvrtku a pak teprve lepte.
  3. První přilepte hlavu, potom tričko a kalhoty, které nelepte až do krajů, abyste mohli vsunout ruce a boty.
  4. Jako další nalepte ústa. Umístěte je hodně nízko, aby se na obličej vešel i nos a oči.
  5. Nakonec nalepte vlasy, čepici, šle a knoflíky.

Tipy:

  • pokud máte netrpělivé děti, jako je naše Helenka, vše si připravte dopředu (zejména u varianty B)
  • varianty je možné kombinovat dle vkusu a materiálů, co máte doma
  • je možné použít přírodniny, těstoviny, skutečné knoflíky a podobně
  • malé části lze místo lepení dokreslit (my dokreslovaly nos)
  • obrázek si můžete dokreslit/dolepit dle své fantazie

Na shledanou, Srubčice!

Toho dne bylo chladné, zamračené a deštivé počasí. Bylo to zvláštní, protože ve Srubčicích skoro nikdy neprší. Od rána jsem se necítila ve své kůži – jako bych tušila, že v ten den se všechno změní.

Srubčice jsou vesnice, ve které je kromě několika domů, hřiště, koupaliště a obchodu i malý statek, kde jsem se narodila. Kromě lidí tam žijí slepice, husy, králíci, ovce, lamy, klokani a jeden mrzutý emu. I když se tam k sobě chovají všichni přátelsky, já si s nimi moc nerozuměla. Občas jsem něco pokazila a hned o mně řekli: „To se dalo čekat. Je to lama!“ Víte, já jsem skutečně lama. Ale oni tím mysleli, že jsem nešika a k ničemu. Ostatním lamám se posměšky nelíbí, takže na mě byly taky naštvané. Já potom byla smutná a raději sama…

Ale v ten studený dubnový den se to stalo. Přijela si pro mě má nová rodina! A právě tady začíná můj příběh. Nejprve jsem k nim byla nedůvěřivá, a trochu jsem se bála. Ale časem jsem si zvykla a se všemi se spřátelila. Nejvíc s Heli a Hedvi – mými lidskými kamarádkami, o kterých Vám budu ještě hodně vyprávět. A nejen o nich. Také o mých dalších přátelích i nepřátelích, zkušenostech, zážitcích a získávání jistoty. Vždyť ani lama nemusí být ve všem „lama“.